Víno je oblíbeným alkoholickým nápojem již mnoho staletí. Kromě červeného a bílého nabývá na stále větší popularitě také růžové. Jak se víno vyrábí, pije a skladuje, to je doslova umění. Znalci rozpoznají ve víně mnohá aromata, ale i laik si může užít jeho skvělé příchutě. Největším vinařským regionem v Česku je jižní Morava, která nabízí úžasné a kvalitní vinařské zážitky.
Historie vinařství
Historie vinařství sahá až do dávných dob. Nejstarší vinařství se datuje až do doby 6000 let př. n. l. do starého Řecka. Postupně se šířilo do starého Říma a dále do Evropy a dalších zemí. Velmocí vína se stala Francie, odkud se dodnes dovážejí ty nejlepší vína do celého světa. Krajem vína je Bordeaux.
U nás se začala vinná réva pěstovat od dob Římské říše, kdy vojáci založili na Jižní Moravě první vinice ve 2. století našeho letopočtu. Vinařství se rozvíjelo a vznikalo mnoho oblastí, kde se pěstuje víno dodnes. Za rozvoj vína se zasloužily také křesťanské kláštery, které používaly víno, jako mešní nápoj při katolických mších. Vinařské postupy se předávaly z generace na generaci a rozvíjely. Dnes jsou hlavními vinařskými oblastmi Moravy Znojemsko, Mikulovsko, Velkopavlovicko a Slovácko. Oblíbený je Lednicko–Valtický areál, kde se pořádá hodně akcí, včetně Podzimního vinobraní. V Čechách se pěstuje víno v oblasti Mělnicka.
Pěstování vinné révy
Pěstování vína potřebuje především hodně slunce. Réva se pěstuje na slunných svazích, kde je hodně tepla, tak dozrává nejlépe. Čím víc tepla, tím větší sladkost vinných hroznů a tím pádem zbytkového cukru ve víně. Rostlinky se řadí do řádků vedle sebe a potřebují půdu kamenitou, štěrkovou nebo písčitou. Půda by měla být vzdušná a nakypřená, nevhodné je jílovité podloží.
Srážky by měly být pravidelné s nepříliš velkým přemokřením, protože pak vznikají různé plísňové choroby, kterou mohou narušit kvalitu vína. Rostliny se hnojí a do popředí se dostávají organická hnojiva i biozemědělství, že kterého vznikají vína, která jsou velmi kvalitní a chutná. Pro tuto produkci se pěstují odrůdy, jež odolávají chorobám a škůdcům.
Česká a moravská vína
Moravská a česká vína jsou velmi oblíbená. Je jich více jak 50 odrůd a každá odrůda má specifické vlastnosti. Pěstuje se u nás Veltlínské zelené, Rulandské šedé, Sauvignon, Pálava, Ryzlink rýnský, Irsai Olivier, Svatovavřinecké, André, Merlot, Frankovka a další.
Zajímavou odrůdou je Alibernet, který má velmi výraznou červenou barvu a voní po rybízu. Používá se k dobarvování dalších vín a vznikají z něj vysoce jakostní vína. Každou chvíli vznikají nové odrůdy, které jsou vytvářeny křížením již stávajících, jako Savilon, s květinovou vůní a ovocnou chutí. Pro chladnější oblasti je vhodné víno Solaris, které se hodí i na svahy, kde není tak teplo. Má příjemné muškátovo ovocné aroma. Česká a moravská vína dostávají také mnoho ocenění a vyrábí se archívní či jakostní s přívlastkem.
Recept na koktejl z růžového vína
Růžová vína jsou velmi oblíbená a kupují se čím dál častěji. Jistě vás zaujme letní koktejl s názvem Ovocný ráj.
Ingredience:
100 ml růžového vína
50 ml perlivé vody
vodní meloun
borůvky
maliny
třešňový sirup
pár kapek citronové šťávy
led
Postup:
Vodní meloun nakrájejte na kostičky a dejte do vysoké sklenice, přidejte borůvky, maliny a led.
Zakapejte třešňovým sirupem s citronovou šťávou a zalijte růžovým vínem. Přidejte brčko, případně deštníček.
Zahraniční vína
Ze zahraničních vín jsou nejvíce oblíbená vína francouzská. Obzvláště šampaňské. Jeho jemné šumění je hvězdou na různých oslavách či romantických schůzkách. Oblast Champagne v Severní Francii je krajem vína. Na Jihu Francie je zase oblíbené papežské víno nebo burgundské. Vyrábí se z odrůdy Pinot Noir a Chardonnay. Z vína je také dobrá pálenka, jak brandy či armagnac, které zrají v dubových sudech z francouzského dubu v chladných sklepích místních vinic.
Slavné je také italské víno prosecco z oblasti Treviso, poblíž Benátek. Bílá vína mají zlatavou barvu s výraznými květinovými a ovocnými tóny, červená zase tóny vanilky a citrusů s aroma akácií. Je to šumivé a velmi elegantní víno.
Portské víno pocházející z Portugalska je opravdu kvalitním vínem, hodícím se k těžším pokrmům. Má zralé aroma a chutná po švestkách, lesních plodech nebo jahodách. Hodí se k významným příležitostem a zraje v dubových sudech.
Příjemná jsou také vína z Chile, jejichž pěstování má tradici od 16. století. Rozsáhlá oblast Patagonie, kterou chrání na jedné straně Andy a na straně druhé ji lemuje poušť Atacama nabízí vína s květinovou chutí, ve které se snoubí vůně bylinek, citrusů a ovocných tónů ve víně bílém. Červená vína zase mají aromata čokolády, ostružin, vanilky a koření.
Maďarsko je také vinařská velmoc. Známá jsou Tokajská vína, která se vyznačují velkou sladkostí. Pěstuje se zde také Irsai Olivier, Balattoni Ottonel Muskatel nebo Balatoni Cabernet Sauvignon. Vína jsou plná ovocné chuti s jarními květinami a mají zlatavou barvu.
Recept na koktejl šampaňské
I z šampaňského lze udělat skvělý koktejl. Stačí přidat pár ingrediencí a skvělý drink je na světě.
Ingredience:
4 cl vodky
3 cl bezového sirupu
1 cl limetkové šťávy
6 cl šťávy z růžového grepu
šampaňské
jahody na ozdobu
Postup:
Vodku, bezový sirup, limetkovou šťávu a šťávu z růžového grepu nalijte do koktejlové sklenice.
Zalijte šampaňským a přidejte jahodu na přízdobu a můžete podávat.
