Sklenku vína, orosený půllitr či panáka něčeho „tvrdšího“ si dopřeje semtam téměř každý. Málokdo však tuší, jak na alkohol jeho tělo reaguje – o benefitech a škodlivých vlivech opojných nápojů se přou i vědci. Jaké otázky si ohledně alkoholu klademe nejčastěji?
Denní dávka
Zavedenou jednotkou pro denní dávku alkoholu je sklenka vína, resp. půllitr piva či odlivka destilátu. Ženám se doporučuje jedna taková dávka denně, muži mohou až dvojnásobek. Tento údaj je ale extrémně zobecněný, jelikož schopnost odbourávání alkoholu je velmi individuální záležitost. Někteří jedinci mohou bez zdravotních rizik pít až násobky alkoholu, co jiní. Hlavním aspektem proto je, nezanedbávat pravidelné lékařské prohlídky. Zhoršující se stav jater napoví, že byste měli spotřebu alkoholu omezit.
Alkohol a hladina cukru v krvi
Že sladký koňak s hladinou glukózy zamává, tuší asi každý. Mnozí diabetikové se ale při ranním měření cukru nestačí divit, jak moc jim hodnoty ovlivnily ty večerní dvě sklenky suchého vína. Vždyť tam toho cukru tolik není, ne?
Není. Jenže zde hraje roli i jídlo, které jste zapíjeli. Alkohol tělo vnímá jako jed a játra ho odbourávají přednostně. Teprve až se ho zbaví, pustí se do sacharidů z vaší večeře. Výkyv v hladině cukru, který byste jindy zaznamenali už před spaním, je tak měřitelný ještě po probuzení. I z toho důvodu bývá někdy konzumace alkoholu spojena s nespavostí – tělo v polovině noci zaznamená příval energie z odbourávaných cukrů a vy se probudíte.
Co je zdravější?
Pokud si kladete otázku o přínosu různých alkoholických nápojů na zdraví, odpověď je jednoznačná. Přiměřená konzumace červeného vína dlouhodobě prokazuje pozitivní zdravotní účinky. Mok z tmavých hroznů obsahuje vysoké množství antioxidantů; 100 ml nápoje vám dodá podobnou dávku, jako stejné množství bobulovitého ovoce či červeného zelí.
Zdroje: National Library of Medicine, researchgate.net
