1) Mají kladné zkušenosti z minulosti
Předchozí kladné zážitky s alkoholem dokáží v lidech výrazně ovlivnit motivaci k tomu pít i nadále. Pozitivní zkušenost s alkoholem totiž v člověkovi vyvolává podvědomé očekávání, že i příště bude všechno přesně takové jako minule. Negativní zkušenost pak samozřejmě může způsobit přesně opačný efekt.
2) Alkohol chápou jakožto sociální normu
V mnoha západních kulturách, tou českou nevyjímaje, se alkohol užívá při konkrétních událostech, třeba v rámci oslav Nového roku, a v pravidelných časech, hojně například při pátečním večeru. Takovéto očekávání komunity pak klade nátlak i na ostatní lidi, aby se též této sociální normě podřídili. Psychicky méně odolnější jedinci tomuto tlaku okolí podléhají ještě o něco snáz.
3) Hledají v něm lék na stres a deprese
Lidé trpící depresemi a různými formami sociální fobie častokráte holdují alkoholu, protože ten jim pomáhá zmírňovat jejich negativní pocity a lépe se socializovat. Konzumace alkoholu též dokáže odstranit, alespoň dočasně, i další psychologické obtíže – stres a úzkost.
4) Chtějí být v centru pozornosti
Je všeobecně známo, že spousta diskuzí, obzvláště v ČR, se točí kolem alkoholu. Na toto téma se častokráte strhává řeč. A lidé nechtějí být ze své podstaty vyčleňováni z kolektivu, naopak chtějí mít vždy co říci a být v centru pozornosti. Proto si mohou myslet, že se od nich očekává, že i oni sami budou alkohol konzumovat. Opět se jedná o jistou formu psychologického nátlaku z okolí.
5) Jde o důsledek impulzivního jednání
Jedinci, kteří inklinují k impulzivnímu chování častokráte volí stimulanty, jež jsou okamžitě k dispozici, navzdory jejich negativním budoucím dopadům. Výsledkem takovýchto rozhodnutí bývá konzumace alkoholu či užívání drog. Vědecké studie dokonce prokazují, že i příležitostní pijani jsou z psychologického hlediska mnohem více impulzivnější než abstinenti.
